|
|
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu
Hemerová, Lucie ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Neformální pečující a jejich postavení v českém sociálním právu Abstrakt Většina dlouhodobé péče o seniory je poskytována formou péče neformální, tj. příbuznými nebo jinými blízkými osobami ošetřovaného. Navzdory tomu, že tato péče má nezanedbatelnou ekonomickou i společenskou hodnotu, postavení neformálních pečujících je zákonodárcem dlouhodobě opomíjena. Účelem této diplomové práce je proto zmapování právních předpisů dopadajících na situaci neformálních pečujících, jejich analýza a návrhy změn vyplývajících z konfrontace právní úpravy s faktickou situací neformálních pečujících. Práce je strukturována do šesti kapitol. V první kapitole jsou předestřena základní východiska, která stručně popisují nejvýznamnější sociální a demografické jevy akcelerující potřebu zabývat se postavením neformálních pečujících a z hlediska kterých je třeba analyzovat relevantní právní úpravu. Jedná se o stárnutí populace, genderovou nerovnost, financování systémů sociálního zabezpečení a postavení neformálních pečujících na trhu práce. V druhé kapitole je s ohledem na téma této diplomové práce definováno sociální právo a přiblíženy oblasti práva obsahující z hlediska postavení neformálních pečujících klíčové právní předpisy, tj. oblast práva sociálního zabezpečení a práva pracovního. V kapitole třetí, čtvrté a páté jsou pak...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při skončení pracovního poměru
Benešová, Lucie ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Resumé Tématem této práce je ochrana zaměstnance při skončení pracovního poměru. Snaží se tak komplexně zhodnotit současnou právní úpravu rozvazování pracovního poměru, s ohledem na míru ochrany, která je zaměstnanci poskytována. Zabývá se tak samotnou ochranou zaměstnance, jeho postavením, ale rovněž nároky souvisejícími se skončením pracovního poměru. Práce je členěna do pěti kapitol, přičemž první z nich se vztahuje k funkcím pracovního práva s důrazem na funkci ochrannou, jako stěžejní funkci pracovního práva. S ohledem na slabší postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli je zřejmé, že pracovní právo obecně se snaží tuto nerovnost vyrovnávat či nějakým způsobem eliminovat a zaměstnanci tak poskytnout pokud možno co nejvyšší míru jistoty. Druhá kapitola představuje jádro celé práce a zabývá se jednotlivými způsoby skončení pracovního poměru. Obsahuje jejich zhodnocení ve vztahu k zajištění dostatečné ochrany zaměstnance, ale rovněž klady a zápory dané úpravy včetně možných aplikačních problémů, jež se v praxi objevují. Důraz je kladen především na výpověď z pracovního poměru, a to s ohledem na skutečnost, že nutnost zajištění dostatečné míry ochrany zaměstnance při tomto jednostranném způsobu skončení pracovního poměru je nezbytná. Třetí kapitola se pak zabývá sekundární ochranou zaměstnance, tedy...
|
|
|
Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z pohledu práva Evropské unie
Seidl, Petr ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Cílem této rigorózní práce nazvané "Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z pohledu práva Evropské unie" je zanalyzovat evropskou právní úpravu v oblasti ochrany zaměstnanců s ohledem na vybrané aspekty a specifika české vnitrostátní právní úpravy. Jedním z hlavních důvodů pro přijetí vnitrostátního zákona č 118/2000 Sb. byla transpozice směrnice 2008/94/ES, který přestavuje evropskou právní úpravu v této oblasti. Zatímco ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele byla přijata na úrovni Společenství na počátku osmdesátých let, v České republice zákon č 118/2000 Sb. vstoupil v účinnost dne 1. července 2000. Práce se také zabývá širším kontextem unijního práva, judikaturou Soudního dvora a také vybranými právními předpisy na poli ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v některých členských státech Evropské unie. Cíl této práce nespočívá pouze v popisu evropského právního rámce, ale také v analýze oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která nebyla transponována vůbec, nebo byla transponována příliš široce. Typickým případem je, podle mého názoru, § 2 odst. 5 zákona č 118/2000 Sb. Toto ustanovení se zdá být z pohledu zaměstnanců příliš restriktivní a v rozporu s výše uvedenou směrnicí. Na druhou stranu lze...
|
|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Havlík, Jakub ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů Abstrakt Tato práce pojednává o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů jako o institutu chránícího zaměstnance zakořeněného v evropské úpravě ve směrnici Rady 77/187/EHS ze dne 19. února 1977 nahrazené směrnicí Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů. Nejprve je stručně rozebrána evropská právní úprava přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů včetně její transpozice do českého právního řádu v historii a rozbor její interpretace v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Rozebírání této úpravy je zaměřeno zejména na obecný charakter institutu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů a na jeho základní pilíře, jako jsou automatičnost přechodu, hospodářská jednotka zachovávající identitu, zachování pracovních podmínek a další. V další části práce je rozebírána česká úprava ukotvená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinného do 29. července 2020, která je postupně srovnávána s úpravou na evropské úrovni, přičemž jsou vyznačovány zásadní rozdíly způsobené poněkud volnou transpozicí evropské úpravy a opožděnou novelizací, která mohla vcelku snadno eliminovat...
|
|
|
Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z pohledu práva Evropské unie
Seidl, Petr ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Cílem této rigorózní práce nazvané "Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z pohledu práva Evropské unie" je zanalyzovat evropskou právní úpravu v oblasti ochrany zaměstnanců s ohledem na vybrané aspekty a specifika české vnitrostátní právní úpravy. Jedním z hlavních důvodů pro přijetí vnitrostátního zákona č 118/2000 Sb. byla transpozice směrnice 2008/94/ES, který přestavuje evropskou právní úpravu v této oblasti. Zatímco ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele byla přijata na úrovni Společenství na počátku osmdesátých let, v České republice zákon č 118/2000 Sb. vstoupil v účinnost dne 1. července 2000. Práce se také zabývá širším kontextem unijního práva, judikaturou Soudního dvora a také vybranými právními předpisy na poli ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v některých členských státech Evropské unie. Cíl této práce nespočívá pouze v popisu evropského právního rámce, ale také v analýze oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která nebyla transponována vůbec, nebo byla transponována příliš široce. Typickým případem je, podle mého názoru, § 2 odst. 5 zákona č 118/2000 Sb. Toto ustanovení se zdá být z pohledu zaměstnanců příliš restriktivní a v rozporu s výše uvedenou směrnicí. Na druhou stranu lze...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při skončení pracovního poměru
Benešová, Lucie ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Resumé Tématem této práce je ochrana zaměstnance při skončení pracovního poměru. Snaží se tak komplexně zhodnotit současnou právní úpravu rozvazování pracovního poměru, s ohledem na míru ochrany, která je zaměstnanci poskytována. Zabývá se tak samotnou ochranou zaměstnance, jeho postavením, ale rovněž nároky souvisejícími se skončením pracovního poměru. Práce je členěna do pěti kapitol, přičemž první z nich se vztahuje k funkcím pracovního práva s důrazem na funkci ochrannou, jako stěžejní funkci pracovního práva. S ohledem na slabší postavení zaměstnance vůči zaměstnavateli je zřejmé, že pracovní právo obecně se snaží tuto nerovnost vyrovnávat či nějakým způsobem eliminovat a zaměstnanci tak poskytnout pokud možno co nejvyšší míru jistoty. Druhá kapitola představuje jádro celé práce a zabývá se jednotlivými způsoby skončení pracovního poměru. Obsahuje jejich zhodnocení ve vztahu k zajištění dostatečné ochrany zaměstnance, ale rovněž klady a zápory dané úpravy včetně možných aplikačních problémů, jež se v praxi objevují. Důraz je kladen především na výpověď z pracovního poměru, a to s ohledem na skutečnost, že nutnost zajištění dostatečné míry ochrany zaměstnance při tomto jednostranném způsobu skončení pracovního poměru je nezbytná. Třetí kapitola se pak zabývá sekundární ochranou zaměstnance, tedy...
|
|
|
Smluvní volnost versus ochrana zaměstnance
Kotula, Tomáš ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou smluvní volnosti a ochrany zaměstnance v pracovněprávních vztazích a konceptem flexicurity, který usiluje o nalezení rovnováhy mezi těmito dvěma protichůdnými pojmy. Jejím hlavním cílem je zhodnocení české právní úpravy vzniku a skončení pracovního poměru z pohledu flexicurity, včetně navržení případných změn právních institutů v rámci úvah de lege ferenda. Tato práce se skládá ze čtyř základních částí. První část se zabývá charakteristikou současné české pracovněprávní úpravy a vymezením konceptu flexicurity a jejím promítnutím v zákoníku práce. Tato část je zakončena představením úspěšných modelů flexicurity. Následující část analyzuje vývoj a pojetí flexicurity na evropské úrovni se zaměřením na dopady strategie EU pro jednotlivé členské státy. Stěžejní součásti této práce je část třetí a čtvrtá, které se zabývají právní úpravou vzniku a skončení pracovního poměru v České republice. V těchto částech jsou nejprve vymezeny příslušné právní instituty, které jsou následně zhodnoceny z hlediska jejich flexibility a ochrany zaměstnance. Část třetí vymezuje průběh vzniku pracovního poměru, především pak na základě pracovní smlouvy jako nejčastějšího způsobu jejího vzniku. V této souvislosti jsou rozebrány podstatné náležitosti pracovní smlouvy a podmínky jejího...
|
|
|
Zákon o ochraně osobních údajů a právní vztahy
Bošková, Markéta ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Zachová, Jitka (oponent)
Ochrana osobních údajů je velice aktuální téma, které se dotýká všech oblastí našeho veřejného života. S rostoucím objemem dat, které jednotlivec v rámci společenských vztahů poskytuje, roste také míra zásahu do jeho soukromého života. A s těmito zásahy se zvyšuje také pravděpodobnost zneužití osobních dat. Cílem této práce je poukázat na závažnost tohoto tématu, na skutečnost, jak je daná oblast ošetřena právním předpisem a především na to, jak je tato zákonná norma dodržována v praktických situacích. Na základě uvedených konkrétních poznatků z praxe by měla tato práce být jednoduchým přehledem rad a doporučení, která by měl každý jednotlivec více méně dodržovat.
|
host ::
RSS.